Datová zpráva
Brno Tech Region 2026

Nahlédněte do aktuálních dat inovačního ekosystému jižní Moravy a zjistěte, jak se region vyvíjí v oblasti výzkumu, inovací a podnikání. Datovou zprávu každoročně vydává inovační agentura JIC.

IT, pokročilá high-tech výroba a výzkum a vývoj jsou motorem jihomoravské ekonomiky

73 %

Nárůst firemních výdajů na výzkum a vývoj za posledních 10 let

Firmy v kraji dlouhodobě zvyšují investice do vlastního vývoje – za posledních deset let vzrostly jejich výdaje na výzkum a vývoj (VaV) o 73 %. Že toto tempo nepolevuje, potvrzují i nejnovější dostupná data z roku 2024, kdy investice poskočily o dalších 8,3 % na rekordních 610 milionů eur.

Z tohoto celkového balíku peněz směřuje největší část do IT sektoru, který zastupují velcí globální hráči i dynamicky rostoucí startupy. IT sektor s investicemi 246 milionů eur tvoří 40 % veškerých podnikatelských výdajů na inovace v kraji. Od roku 2015 se tato čísla více než zdvojnásobila.

Druhým silným pilířem je zpracovatelský průmysl s investicemi 208,2 milionu eur. Nejvýrazněji roste výroba elektronických a optických přístrojů. Výdaje do této oblasti se od roku 2015 zvýšily více než čtyřnásobně (z 20,8 milionu eur na 90,9 milionu eur v roce 2024).

Silné zastoupení ve výzkumných aktivitách mají také následující sektory:

  • Strojírenství: 33,2 milionu eur

  • Výroba elektrických zařízení: 26 milionů eur

  • Farmacie: 12,3 milionu eur

Mimořádný význam IT a výroby elektroniky a optických přístrojů potvrzuje i dlouhodobý trend – právě tyto dva obory stojí za více než 83 % celkového růstu investic od roku 2015. Dnes společně tvoří 55 % všech podnikových výdajů na výzkum a vývoj v kraji.

Samostatnou kategorii představují specializovaná vývojová centra a výzkumné firmy, které v roce 2024 investovaly dalších 87,9 milionu eur.

Silné investice do výzkumu a vývoje se odehrávají v regionu, který má zároveň rozsáhlé průmyslové kapacity. V jihomoravském průmyslu dnes pracuje přes 128,2 tisíce lidí. Právě kombinace silného vývoje a výrobní základny vytváří předpoklady pro další růst – a představuje konkurenční výhodu regionu například v době, kdy firmy přesouvají výrobu a dodavatelské řetězce blíže evropským trhům.

Brno jako centrum firemního výzkumu: největší investoři do R&D v regionu

73 %

investic do R&D realizují zahraniční společnosti

Brno a Jihomoravský kraj jsou známé svou dynamickou startupovou scénou. Přesto se více než 60 % výdajů na výzkum a vývoj koncentruje do velkých firem s více než 250 zaměstnanci. Celkem 73 % investic do výzkumu a vývoje v regionu realizují zahraniční společnosti.

Dva největší investoři do firemního výzkumu a vývoje v regionu jsou HoneywellThermo Fisher Scientific, jejichž investice jsou objemově velmi podobné. Mezi 15 největšími investory do podnikového výzkumu a vývoje najdeme také tři místní firmy: TESCAN, Seyfor a Y Soft.

Přehled nejvýznamnějších investorů do R&D v Jihomoravském kraji uvádí tabulka níže. Uvedené počty zaměstnanců přitom nepředstavují pouze pracovníky ve výzkumu a vývoji, ale celkový počet lidí zaměstnaných v regionu – včetně výroby, managementu, obchodu a dalších podpůrných profesí. Seznam dalších technologických firem působících v regionu je k dispozici na webu brnotechregion.eu.

Financial Times: JIC mezi TOP 50 startup huby v Evropě

Aby se podíl místních firem na investicích do výzkumu a vývoje do budoucna zvyšoval, působí v Brně také inovační agentura JIC. Jejím cílem je podporovat vznik globálně úspěšných firem a rozvíjet místní startupové prostředí. Financial Times řadí JIC mezi 50 nejlepších evropských center poskytujících inkubační a akcelerační programy. Od roku 2003 podpořil více než 1 300 firem – mezi nimi i zmiňovanou společnost Y Soft.

Lídr v inovacích: jižní Morava investuje do výzkumu a vývoje v poměru k HDP nejvíce v ČR

1. místo

ve znalostní intenzitě v České republice

Jihomoravský kraj si drží pozici českého lídra ve „znalostní intenzitě“ – tedy v podílu výdajů na výzkum a vývoj vůči HDP. V roce 2024 tento podíl opět mírně vzrostl na 2,9 %, čímž region výrazně převyšuje český průměr (1,8 %) i průměr EU (2,2 %).

Celkové investice do výzkumu a vývoje dosáhly 1,04 miliardy eur. To je o 8,3 % více než v předchozím roce.

Většina těchto aktivit v kraji (94 %) se soustředí do Brna. Podle posledních dostupných dat (2021) zde intenzita investic dosahuje 5,1 % HDP, což je v evropském kontextu nadprůměrný výsledek. Výzkum a vývoj tak patří mezi klíčové pilíře ekonomiky města.

Investice firem do výzkumu a vývoje

  • Růst v high-tech oborech: největší nárůst zaznamenaly investice do vědeckých a technických činností (+32 %), informačních technologií (+8,6 %) a elektrotechniky (+4,4 %)

  • Pokles v tradičních odvětvích: opačný trend vykazuje strojírenství a kovozpracující průmysl (pokles o 5 %)

Mezinárodní srovnání znalostní intenzity: Jihomoravský kraj na úrovni vyspělých inovačních regionů Evropy

2,9 %

Znalostní intenzita Jihomoravského kraje (průměr EU je 2,2 %)

Jak jsme již uvedli, dle nejnovějších dat za rok 2024 dosahuje znalostní intenzita v Jihomoravském kraji 2,9 %, což ji řadí na první místo v Česku i nad průměr EU (2,2 %).

Když se podíváme na srovnání s ostatními evropskými regiony, vycházíme z dat Eurostatu, který nejnovější data poskytuje za rok 2023. V tomto období dosahuje znalostní intenzita Jihomoravského kraje 2,8 %, což ho řadí nad průměr EU (2,3 %) a na srovnatelnou úroveň s řadou silných evropských inovačních regionů.

Podobných hodnot dosahují například finské Tampere (2,9 %) a region kolem města Oulu (2,8 %), rakouské Tyrolsko (3 %), německé Horní Franky (2,9 %), Brémy (2,9 %) nebo Hamburk (2,7 %).

Absolutním lídrem je v EU Valonský Brabant (9,3 %), což je populačně menší region se silnou koncentrací výzkumu a sídlem významné univerzity UCLouvain. Výrazně nad průměrem EU (2,3 %) jsou pak německé regiony Stuttgart (7,8 %), Braunschweig (6,1 %) nebo Karlsruhe (5,9 %).

Brno v globálním kontextu startupů

Zatímco Eurostat sleduje výzkum a vývoj, platforma StartupBlink ve svém žebříčku Startup Ecosystem Report hodnotí schopnost měst přetavit nápady v byznys. Hodnocení vychází ze tří faktorů:

  • množství a kvalita aktivních startupů,

  • podpůrná infrastruktura (inkubátory, coworkingy, dostupnost investorů),

  • podnikatelské a technologické prostředí.

Brno si letos polepšilo na 186. místo na světě a potvrdilo pozici klíčového hráče ve střední a východní Evropě (CEE), kde je 12. nejúspěšnějším městem. Praha obsadila 85. příčku. Česká republika jako celek potvrzuje svou stabilitu: drží se v globální top 30 a v regionu CEE jí patří skvělé 3. místo.

V Brně pracuje ve vývoji a výzkumu každý desátý

10,8 %

Počet lidí zaměstnaných v Brně ve výzkumu a vývoji

Síla výzkumu a vývoje v regionu se neprojevuje jen v investicích, ale především v lidech. V roce 2024 pracovalo v Jihomoravském kraji v tomto oboru 23 411 lidí. To odpovídá 4 % všech zaměstnaných v kraji, což je po Praze (6,5 %) druhý nejvyšší podíl v Česku.

Brno jako silné centrum vědy a výzkumu:

  • V Brně pracuje ve vědě každý desátý člověk. To je v českém kontextu výjimečná hodnota; pro srovnání, v Praze je to zhruba každý patnáctý a v celorepublikovém průměru každý dvacátý zaměstnanec.

  • V krajské metropoli se koncentruje 91 % všech vědeckých kapacit regionu. Právě tato kumulace odborníků na jednom místě určuje technologický charakter města.

Sázka na inovace se jižní Moravě vyplácí – za posledních dvacet let se počet lidí pracujících ve výzkumu a vývoji zdvojnásobil. I když data z posledních let ukazují mírné kolísání v celkových počtech, objem práce (přepočtený na plné úvazky) zůstává stabilní a mezi lety 2023 a 2024 dokonce mírně vzrostl.

Výzkum v regionu přitom není jen doménou univerzit. Většina odborníků (58 %) působí v soukromém sektoru, a to především v pobočkách mezinárodních technologických společností.

Koncentrace talentu: region v evropské lize výzkumu 

23 411 pracujících

ve výzkumu a vývoji v Jihomoravském kraji

Na jižní Moravě pracuje ve výzkumu a vývoji přes 23 400 lidí*. Pro představu: je to podobné množství vědeckých talentů, jaké mají mnohem lidnatější a bohatší regiony kolem měst jako Drážďany (23 149), Norimberk (25 227), Malmö (22 104) nebo Aarhus (20 732). Brno a jeho okolí se tak rozsahem výzkumných kapacit vyrovná zavedeným evropským technologickým centrům.

Vysokou koncentraci talentu potvrzuje i srovnání s metropolemi jako Berlín (64 733), Vídeň (53 562), Stockholm (43 817) či Helsinki (41 523). Přestože mají v absolutních číslech vyšší počet výzkumníků, po přepočtu na velikost regionu se Jihomoravský kraj pohybuje na srovnatelné úrovni. V absolutních číslech má pak srovnatelnou vědeckou základnu i s celými členskými státy – například Slovinsko (25 863), Litva (26 328) či Chorvatsko (28 059), což region řadí k evropské špičce v hustotě výzkumných a vývojových kapacit.

Miliony eur z Horizon Europe pro brněnský výzkum a vývoj

167,5 milionu eur

již přinesly granty z Horizon Europe do Brna

Brněnské a jihomoravské instituce získaly od roku 2021 z programu Horizon Europe více než 167,5 milionu eur, což představuje 28,2 % všech prostředků přidělených České republice.

Čerpání je přitom silně koncentrované – pět největších příjemců (Masarykova univerzita, VUT, Honeywell, Codasip a Fakultní nemocnice u sv. Anny) tvoří přibližně 81 % celkového objemu.

Významnou roli hrají také technologické firmy. Největšími příjemci jsou Honeywell a Codasip, díky nimž získaly firmy z Jihomoravského kraje 38 % všech prostředků Horizon Europe, které v Česku směřují do soukromého sektoru.

Mezi projekty Honeywellu s významnou vývojovou rolí v Brně patří například NEWBORN (vodíkový pohon letadel, 13 evropských partnerů) nebo OperA (15 partnerů z 11 zemí), zaměřený na integraci nákladních dronů a leteckých taxi do leteckého provozu.

ERC granty pro brněnský výzkum

Součástí programu Horizon Europe jsou granty Evropské výzkumné rady (ERC), považované za nejprestižnější evropské granty pro špičkový výzkum.

Brněnské instituce (Masarykova univerzita, VUT, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Ústav přístrojové techniky AV ČR) dosud získaly 24 ERC grantů, tedy téměř čtvrtinu všech grantů udělených v Česku. Do regionu přinesly více než 36 milionů eur.

Polovina grantů směřovala do life sciences, přibližně třetina do technických oborů a zbytek do humanitních a společenských věd.

Úspěch ERC projektů v Brně není náhoda, ale výsledek snahy vybudovat prostředí, které dává příležitost vědcům se zahraniční zkušeností, disponuje moderní výzkumnou infrastrukturou a podporuje vědce v rozvoji vlastních výzkumných záměrů. Právě proto jsem si Brno vybral jako místo, kde mohu úspěšně realizovat své vědecké cíle. Kombinace kvalitního výzkumného zázemí, otevřené spolupráce a podpory excelence vytváří podmínky, které přitahují zahraniční talenty a dávají jim prostor budovat vlastní výzkumné skupiny.
Pavel Plevka
Vedoucí výzkumné skupiny, CEITEC Masarykovy univerzity

Brno: Město s mimořádnou koncentrací IT talentu

33,3 tisíc

počet IT odborníků a odbornic v Jihomoravském kraji

Brno a Jihomoravský kraj potvrzují svou roli klíčového IT uzlu. V regionu působí celkem 33,3 tisíc IT odborníků a odbornic. Z nich je přibližně 25 tisíc v zaměstnaneckém poměru (což je dvojnásobek oproti roku 2011), zbytek tvoří freelanceři a podnikatelé.

Struktura IT talentu v kraji:

  • Specialisté (15,4 tis.): vývoj softwaru, analýza systémů a sítí.
  • Technici (8,5 tis.): provoz, podpora a údržba systémů.
  • Manažeři (1,1 tis.): řízení a koordinace ICT.
IT patří mezi nejlépe placené obory v Česku. Zatímco medián mzdy v celé ekonomice odpovídal v roce 2025 přibližně 1 730 eur (42 901 Kč.), medián IT manažerů dosahuje 5 148 eur. U specialistů (např. vývojářů a analytiků) se pohybuje mezi 2 618 eur až 3 637 eur. I technické pozice v oblasti provozu a podpory se s rozmezím 1 739 eur až 2 493 eur pohybují na úrovni či nad úrovní celostátního mediánu.

Technická orientace sektoru Business Services

Brno vyniká specifickým složením sektoru Business Services. V 73 největších business services centrech pracuje 43 750 lidí. Více než 24 tisíc z nich (55 %) působí v IT services, výzkumu a vývoji včetně vývoje softwaru a data analytics. Celorepublikový průměr je přitom 36 %, což potvrzuje výrazně vyšší technickou orientaci brněnského sektoru. Standardním pracovním jazykem je angličtina – 40 % lidí zaměstnaných v tomto sektoru je totiž ze zahraničí.

AI Ekosystém a špičkový výzkum

Region se stává magnetem pro firmy, které vyvíjejí a dodávají řešení založená na AI. Jde o dynamický segment, téměř polovina firem vznikla v posledních pěti letech. Většina z nich (přes 50 %) v období 2022–2024 zdvojnásobila své tržby.

  • Špičkový výzkum: Brno má silné výzkumné zázemí v řečových technologiích mimo jiné i díky výzkumné skupině Speech@FIT na VUT

  • Milníky: V roce 2025 hostilo Brno prestižní světovou akci JSALT a brněnskou technologickou firmu Phonexia a spin-off zmíněné skupiny Speech@FIT úspěšně akvíroval fond Crescendo Equity Partners.

Brno se už dávno posunulo od lokální podpory ke globálnímu vývoji. Pro SAP Labs je zdejší ekosystém klíčový, protože nám umožňuje tvořit ucelený podnikový software pro největší světové hráče. Vysoká koncentrace talentu z univerzit a unikátní prostředí, kde i díky aktivitám JIC či platformě Velvet Innovation dochází ke sdílení a vzájemnému obohacování všech aktérů ekosystému, dělají z regionu technologický hub. Právě zde dnes vznikají budoucí standardy globálního digitálního byznysu.
Martin Janáček
Managing Director, SAP

Každý třetí elektronový mikroskop na světě pochází z Brna

1,5 miliardy eur

Obrat, který generují brněnští lídři elektronové mikroskopie

Elektronová mikroskopie patří mezi 7 nejsofistikovanějších výrobních produktů světa. V Brně se jí daří díky unikátnímu propojení firem, výzkumu a vzdělávání: špičková pracoviště jako CEITEC, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR či Ústav fyziky materiálů Akademie věd České republiky (kde v roce 2025 vzniklo Centrum elektronové mikroskopie) vytvářejí spolu s Vysokým učením technickým v BrněMasarykovou univerzitou ekosystém, který systematicky vychovává nové talenty a posouvá hranice oboru.

Na tomto silném ekosystému dnes stojí i firmy Thermo Fisher Scientific, TESCAN a Delong Instruments. Zaměstnávají přes 3 000 lidí (5 000 při započtení firem v dodavatelském řetězci) a jejich obrat se pohybuje kolem 1,5 miliardy eur.

Thermo Fisher Scientific je pátým největším exportérem v Česku. Aktuálně v Brně realizuje miliardovou investici do rozšíření svého výrobního a výzkumného centra. Globální význam sektoru potvrzuje i plánovaná akvizice společnosti TESCAN japonskou firmou Shimadzu za 568 milionů eur.

Výrazný úspěch si v roce 2025 připsala také firma NenoVision – její technologii začal využívat americký čipový gigant NVIDIA.

Brno v srdci čipového vývoje

S elektronovou mikroskopií úzce souvisí i sektor polovodičů. Brno je centrem vývoje čipů v Česku – působí tady zhruba 500 expertů a expertek, kteří se věnují designu čipů a vývoji specializovaného softwaru (EDA), a sídlí tu také Czech Semiconductor Centre.

Technologie pro globální trhy v Brně vyvíjejí Codasip, onsemiNXP Semiconductors, které doplňuje špičkový výzkum na VUT, MUNI a v centru CEITEC. Atraktivitu regionu potvrzuje i příchod nových hráčů – v roce 2025 zde otevřela své R&D centrum německá společnost Elmos, zaměřená na čipy pro automobilový průmysl.

Daří se i místním startupům. Polovodičová firma Dynanic se zařadila mezi „Companies to Watch“ žebříčku Deloitte FAST 50, DG Solutions expanduje na Tchaj-wan.

Spolupráce v brněnském inovačním ekosystému umožňuje Thermo Fisher Scientific efektivně propojovat špičkový výzkum, talent a průmyslovou praxi, což zásadně urychluje inovace i růst. Jako technologický lídr vnímáme silnou odpovědnost vůči regionu, ve kterém jsme vyrostli, a proto aktivně podporujeme mladé talenty, vědecké projekty a vytváření nových příležitostí. I díky tomuto zázemí se nám daří dosahovat významných technologických a obchodních úspěchů. Tento model spolupráce ukazuje, jak může silný regionální ekosystém generovat globální dopad.
Petr Střelec
Site Lead and Statutory Director, Thermofischer Scientific

Brněnský letecký a obranný průmysl posiluje bezpečnost EU

2500+ lidí

pracuje v leteckém a obranném průmyslu v Jihomoravském kraji

Brno staví na dlouhé tradici leteckého a obranného průmyslu. Dnes rozvíjí silný a propojený ekosystém firem, univerzit a výzkumných institucí. Klíčovým hráčem je společnost Honeywell s více než 1 100 zaměstnanci. Její brněnská pobočka je největším vývojovým centrem společnosti v Evropě a vyvíjí technologie od černých skříněk přes vodíkový pohon a kvantové senzory až po pokročilé technologie pro moderní letectví a obranu – například do letounů F-35.

Síla regionu ale nestojí na jedné firmě. Brněnský ekosystém tvoří také společnosti napojené na globální řetězce Airbusu a Boeingu – například Frentech Aerospace. Dále výrobce turbínových motorů PBS z nedaleké Velké Bíteše i strojírenské firmy specializované na přesné obrábění. Silnou pozici má region také v simulacích a výcvikových technologiích: vedle Honeywellu a švédského SAAB tu působí firmy Bagira, Dogfight Boss, VR Group a Vrgineers. Tento segment navíc posílí nové centrum simulace a experimentování, které v návaznosti na český program F-35 budují VR Group a Lockheed Martin.

Roste také segment dronů a bezpilotních systémů. Honeywell se podílí na vývoji autonomních dronů a pozemních řídicích stanic, TRL Drones na sebe upozornila prestižním oceněním za nejinovativnější exponát na brněnském veletrhu IDET a Mejzlík Propellers dodává karbonové vrtule pro drony.

Důležitou roli hraje i veřejný sektor. Zázemí oboru tvoří Univerzita obrany, Letecký ústav VUT, Vojenský výzkumný ústav, Vojenský technický ústav ve Vyškově i brněnské pracoviště VZLU AEROSPACE.

Brno se zároveň opírá o širší české zázemí, které patří ke světově vysoce rozvinutým. Česká republika se řadí mezi devět zemí světa schopných kompletního vývoje i výroby letadel a jejich motorů. Významná část oboru se soustředí v sousedním Zlínském kraji, kde působí Czech Aerospace Cluster. Ten sdružuje firmy s více než 6 000 zaměstnanci, více než 9 500 vyrobenými letouny a ročním obratem přes 400 milionů eur.

Honeywell v Brně se významně podílí na výzkumu a vývoji inovativních technologií v oblasti leteckého průmyslu. Tým vědců a inženýrů se zde zaměřuje na autonomii letu a řízení, včetně bezpilotního letectví a pokročilé automatizace, přičemž spolupracuje s univerzitami, startupy a malými a středními podniky. Mezi klíčové projekty patří vývoj vodíkového pohonu a systémů pro monitorování pilotního stavu, které využívají umělou inteligenci pro zvýšení bezpečnosti letového provozu. Tato kooperace a technologické inovace posouvají hranice letectví směrem k udržitelnosti a bezpečnosti.
Tomáš Szaszi
Senior Director, Honeywell

Z Brna do vesmíru: Technologie pro evropské mise přinášejí prestiž i kapitál

400+

Počet lidí pracujících ve space firmách v Brně

Brno a Jihomoravský kraj patří mezi klíčová centra českých kosmických aktivit. V regionu působí více než 30 firem zaměřených na vývoj a výrobu technologií pro družice a kosmické mise. Subjekty z regionu se dosud zapojily do více než 350 spoluprací s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Rozvoj startupového segmentu podporuje inkubační program ESA BIC Brno. Ten v letech 2018–2025 podpořil 22 startupů částkou 1,1 milionu eur. Tyto firmy následně přilákaly více než 15 milionů eur soukromých investic, což potvrzuje výrazný pákový efekt veřejné podpory. Významného mezinárodního úspěchu dosáhl startup ZAITRA – zařadil se mezi 61 projektů z celé Evropy, které byly podpořeny v aktuální výzvě prestižního programu EIC Accelerator. V rámci střední a východní Evropy uspěly pouze dvě firmy – a jednou z nich je právě ZAITRA.

Vedle startupů působí v regionu také technologicky vyspělé firmy zapojené do evropských projektů. Příkladem je Frentech Aerospace, která vyvíjí podvozek pro evropský raketoplán.

V Brně působí i významné evropské space firmy, například německý OHB či italský S.A.B. Aerospace. Místní pobočka společnosti Honeywell se rovněž věnuje kosmickým aktivitám.

Ekosystém stojí také na silném akademickém a institucionálním zázemí. Vysoké učení technické v Brně nabízí mezinárodní studijní program Space ApplicationsBrno Space Cluster propojuje firmy, univerzity i výzkumné organizace zapojené do evropských projektů. Silnou brněnskou stopu má i národní program Česká cesta do vesmíru 2027: astronaut Aleš Svoboda, který pochází z Brna, se připravuje na misi na ISS a součástí těchto příprav jsou tři experimenty mimo jiné z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jeden sleduje stresovou zátěž astronauta, další dva zkoumají chování mikrořas v podmínkách mikrogravitace.

Jihomoravský space ekosystém stojí na mimořádně silné kombinaci technického talentu, průmyslové zkušenosti a schopnosti spolupracovat napříč obory. Firmy v regionu mají za sebou práci pro velké evropské partnery a zároveň umějí tyto zkušenosti přenášet do vlastních komerčních projektů a nových aplikací. To je podle mě klíčové: nejde jen o jednotlivé úspěchy, ale o prostředí, které dokáže proměnit expertizu v konkrétní produkty a mezinárodní příležitosti. I proto má Brno v kosmickém průmyslu mnohem větší význam, než by možná odpovídalo jeho velikosti.
Marek Marušin
CEO & Co-founder, ZAITRA

Brněnský cybersec láká investory i globální hráče

1,5 miliardy eur

Investice směřující do brněnských cybersec firem za posledních 20 let

Kyberbezpečnost patří mezi nejrychleji rostoucí technologické obory a Brno se za poslední dvě dekády vyprofilovalo jako jedno z jeho evropských center. Za tu dobu do místních firem směřovaly investice přesahující 1,5 miliardy eur (1,2 miliardy eur představuje prodej AVG Avastu). V regionu dnes působí přibližně 1 500 odborníků a odbornic na kyberbezpečnost.

Whalebone, ThreatMark a Safetica potvrzují sílu brněnského cybersecu konkrétními úspěchy. Whalebone chrání 1,6 miliardy uživatelů, získal ocenění Inovátor roku a pro rok 2026 míří na 700% růst. ThreatMark zabodoval s řešením ScamFlag, které získalo European AI Award. Tyto tři firmy navíc jen na začátku roku 2025 dohromady získaly téměř 40 milionů eur od investorů.

Brno jako vývojová základna pro globální cybersec

Stejně jako z Brna do světa rostou vlastní technologické firmy, vybírají si ho jako své vývojové centrum i globální hráči. Silné týmy tady mají například společnosti Gen Digital (Avast), SolarWinds, Jamf, ESET, Progress nebo Dynatrace. Poslední dvě jmenované globální společnosti do brněnského ekosystému vstoupily prostřednictvím akvizic lokálních technologických hráčů: Flowmon Networks (Progress) a Runecast Solutions (Dynatrace). V Brně sídlí od roku 2025 i OpenSSL Software Foundation.

Místním firmám se daří i díky tomu, že Česko vytváří pro cybersec silné zázemí. Potvrzuje to i 1. místo v globálním Cybersecurity Indexu, který hodnotí připravenost států čelit kybernetickým hrozbám.

Loňský rok pro nás znamenal výrazný posun – uzavřeli jsme investiční kolo, výrazně rozšířili spolupráci s mobilními operátory po světě, vybudovali základny týmů po celém světě a připravili firmu na další fázi globálního růstu. Jsme rádi, že díky ekosystému, který JIC buduje, existuje platforma, kde můžeme sdílet zkušenosti s budováním globálního byznysu z Brna. Doufáme, že tím přispějeme k trendu pozdějších exitů brněnských firem a k budování společností, které si svou globální centrálu udrží právě v Brně.
Richard Malovič
Founder & CEO, Whalebone

Brno – Game Dev City: komunita překonala 1 000 lidí, herní scéna dál roste

84 %

Průměrné hodnocení brněnských her na platformě Steam

Herní průmysl je dnes jedním z největších kulturních exportů Česka – a Brno je jedním z jeho klíčových center. V Jihomoravském kraji dnes hry vyvíjí 1 000+ lidí, od zaměstnanců přes lidi na volné noze až po malé nezávislé týmy. V regionu zároveň působí 40+ herních studií.

Brněnští vývojáři stojí za mezinárodně úspěšnými tituly, jako je série Mafia, podílejí se na hrách studia Bohemia Interactive (např. Arma 3), na titulu Gray Zone Warfare i na pokračování hitu Kingdom Come: Deliverance II, na němž spolupracovala brněnská pobočka Warhorse Studios. Dlouhodobou kvalitu místní produkce potvrzuje i průměrné hodnocení místních her na platformě Steam, které dosahuje 84 %.

Silnou pozici mají i mobilní hry. Růst tohoto segmentu ilustrují například brněnští Terahype, kteří mezi lety 2024 a 2025 zvýšili své výnosy téměř desetinásobně.

Region má zároveň silné kompetence v oblasti vizuální produkce a 3D artu – brněnští tvůrci se podíleli například na globálním titulu Farming Simulator 25 (2025), pro který připravovali část 3D grafiky.

Vedle velkých produkcí vznikají také úspěšné indie projekty, například hororová hra Mourning Tide (2026) nebo tituly jako Hlína (2025) a Pushmania (2025). Tento typ projektů systematicky podporuje inkubátor Gamebaze v hubu KUMST, který doposud podpořil 14 herních studií a projektů. Nové talenty zároveň vychovává obor Game Art na Střední škole umění a designu Brno.

Ekosystém pro tvorbu her je v JMK na velmi vysoké úrovni díky dlouhodobé snaze a ochotě spolupracovat napříč zainteresovanými sektory. Základem jeho fungování jsou lidé na školách, ve firmách, podnikatelské infrastruktuře a podpůrných institucích se sdíleným zájmem rozvíjet herní ekosystém, který umožňuje snazší vstup nováčkům, talentům i zkušenějším lidem, kteří chtějí založit vlastní herní podnikání. V roce 2025 se jednotliví aktéři herního ekosystému výrazně zapojili a dále zapojují i do celostátních změn v oblasti podpory herní tvorby a herního vzdělávání v rámci Státního fondu audiovize, a jsou tak součástí rozvoje herního ekosystému na všech úrovních – od spolkové činnosti po tvorbu mechanismů a politik. Základem je ale stále společná snaha to celé dlouhodobě zlepšovat a dělat něco, co dává smysl.
Jakub Bedecs
Co-founder, GameDev Area

300 milionů eur pro region:
Jihomoravský startupový trh znovu ožívá

2.

nejúspěšnější rok v novodobé historii regionu

Jihomoravské firmy získaly za posledních pět let investice v celkové výši minimálně 300 milionů eur. Rok 2025 potvrdil oživení trhu a stal se druhým nejúspěšnějším rokem novodobé investiční éry regionu – pokud pomineme mimořádné, jednorázové investice do společnosti AVG v letech 2005 (44 mil. eur) a 2009 (136 mil. eur).

Na rozdíl od tehdejších transakcí, které byly koncentrovány do jedné firmy, jsou dnešní investice rozprostřené napříč více firmami. Jen začátkem roku směřovalo 40 milionů eur do firem v oblasti kyberbezpečnosti – konkrétně do společností Threatmark (22 mil. eur), Whalebone (13 mil. eur) a Safetica (3,8 mil. eur).

Dosavadním maximem zůstává rok 2022 s objemem přes 200 milionů eur. Největší částka mířila do Kiwi.com (100+ mil. eur) a do firem Tatum, Kontent.ai nebo Kentico.

V Brně sice vyrostly světové značky jako Seyfor, Notino nebo Y Soft, ale investic je tu stále citelný nedostatek. Většina kapitálu přichází zvenčí, z Prahy nebo ze zahraničí, místní trh zatím nedokáže pokrýt vysokou poptávku zdejších firem. V posledních letech se to však snaží měnit i lokální VC fondy a investoři:

  • Podle evropského žebříčku Sifted 250, který mapuje 250 nejrychleji rostoucích startupů v EU, patřil brněnský fond Purple Ventures mezi nejaktivnější investory – konkrétně se umístil na 22. místě v počtu investic do firem z tohoto výběru za rok 2025.

  • Zároveň existuje samostatný český žebříček investiční aktivity od CzechCrunch, který sleduje nejaktivnější investory do českých startupů napříč trhem z hlediska počtu investic. V tomto srovnání za rok 2025 se fond Purple Ventures umístil na 1. místě a JIC Ventures obsadil 5. příčku.

  • Velmi aktivní, s více než 12,4 miliony zainvestovanými eury, je také skupina andělských investorů Garage Angels a příkladem toho, jak úspěšné firmy samy navyšují dostupnost kapitálu, je Y Soft Ventures.

  • Kapitál z úspěšných prodejů: Úspěšné prodeje firem uvolňují kapitál pro další rozvoj regionu. Příkladem je prodej TESCANu, jehož zakladatelé získané prostředky reinvestují do dalších technologických firem skrze skupinu Electron Capital Partners.

  • Veřejná správa: Na nedostatek kapitálu reaguje kraj a město Brno skrze nově spuštěný fond JIC Ventures 2, který kombinuje prostředky soukromých investorů, bank a veřejné správy.

Brněnské exity a akvizice: nejméně 3 miliardy eur v transakcích

3 miliardy eur

Souhrnná hodnota exitů jihomoravských firem od roku 2016

Největší akvizicí roku 2025 byl oznámený prodej brněnské společnosti TESCAN japonské technologické firmě Shimadzu. Hodnota transakce dle předpokladů firmy Shimadzu dosáhne 568 milionů eur, což z ní činí jeden z nejvýznamnějších exitů v historii českého technologického prostředí.

Z pohledu investorů jde o mimořádné zhodnocení: TESCAN v roce 2022 koupil americký investiční fond The Carlyle Group za 280 milionů eur. Prodej o tři roky později tak potvrzuje nejen kvalitu samotné firmy, ale i globální konkurenceschopnost technologií vyvíjených v Brně.

Další významné exity roku 2025

Vedle TESCANu došlo v roce 2025 k dalším prodejům brněnských technologických firem, tentokrát v nižších jednotkách milionů eur. Šlo především o firmy působící v oblasti fintech, umělé inteligence a zdravotnických technologií:

  • ve fintech oblasti byl prodán Roger,

  • v oblasti AI byl prodán startup Coworkers.ai,

  • v segmentu medtech byla společnost BioVendor akvírována skupinou ARCHIMED,

  • firmu Phonexia koupila jihokorejská společnost Crescendo Equity Partners,

  • brněnský startup ROI Hunter převzala americká společnost Pattern.

Další souvislosti brněnských exitů a akvizic

  • Souhrnná hodnota exitů od roku 2016 dosahuje minimálně 3 miliard eur. Největší jednotlivou transakcí zůstává akvizice společnosti AVG za 1,2 miliardy eur, v posledních letech však přibývají další významné prodeje – nejvýrazněji je právě očekávaný prodej TESCANu za 568 milionů eur.

  • Hodnota vytvořená exity se vrací do regionu. Nejen ve formě kapitálu, ale i zkušeností – zakladatelé a klíčoví manažeři často zůstávají v Brně a zapojují se do dalšího podnikání jako investoři, mentoři nebo spoluzakladatelé nových firem. Typickým příkladem je TESCAN, jehož majitelé přes investiční kancelář Electron Capital Partners reinvestují kapitál i zkušenosti do dalších technologických firem.

  • Brněnské firmy nejsou jen cílem akvizic, ale také aktivními kupci. Rychle rostoucí softwarová skupina Seyfor v posledních letech akvírovala více než 30 firem v šesti evropských zemích. V roce 2025 převzala společnost TESCAN americkou firmu FemtoInnovations, Y Soft koupil dánskou firmu EveryonePrint a BioVendor v minulosti akvíroval například ViennaLab nebo DiaSource.

Brno a Jihomoravský kraj láká globální technologické firmy

57

Počet firem z žebříčku Top 2000 s pobočkami v Jihomoravském kraji

Jihomoravský kraj je atraktivním místem pro světové technologické firmy. Podle dat Joint Research Center Evropské komise tu sídlí pobočky 57 firem z žebříčku Top 2000 největších světových společností podle výdajů na výzkum a vývoj. Všechny tyto firmy mají zahraniční vlastníky – žádná česká společnost se doposud do tohoto žebříčku nedostala.

Mezi firmami z žebříčku, které působí v regionu, je 20 společností z Evropské unie (z toho 13 z Německa), 20 z USA9 z Japonska. Zastoupeny jsou také firmy z Velké Británie, Indie a Tchaj-wanu. Mezi nejsilněji zastoupené obory patří software a IT služby, elektronika, hardware, technologická zařízení a automotive.

 

Firmy do Brna láká mimo přítomného talentu a globálních firem také velké množství dostupných kanceláří. V roce 2025 se nejvyšší nájem v Brně pohyboval kolem 19 eur/m². Volných je 14,4 % kanceláří, neobsazených je 103 100 m² kancelářských ploch z celkových 715 700. Dalších 92 300 m² je momentálně ve výstavbě. Pro průmyslové plochy je nejvyšší požadované nájemné 7,25 eur/m² a ve výstavbě je 180 000 m².

Brněnské a jihomoravské firmy expandují do světa

46

Počet zemí, ve kterých jihomoravské firmy aktuálně působí

Brněnské a jihomoravské firmy rostou a přirozeně rozšiřují své působení i do zahraničí. Nejde jen o technologické startupy, ale také o firmy ze strojírenství či služeb. Zahraniční expanze má různé podoby – od zakládání vývojových center a poboček až po vznik dceřiných společností.

Hlavním důvodem expanze je blízkost ke klíčovým trhům, především k USA. Ty jsou pro firmy zásadní kvůli získávání zákazníků i dalšímu růstu. Přesun formálního sídla se týká jen části firem – a často souvisí s tlakem zahraničního investora. Řízení firem ale ve většině případů zůstává v Brně.

Některé globálně úspěšné firmy časem přesouvají i hlavní aktivity do USA, které zůstávají pro technologické firmy nejatraktivnějším prostředím. I proto je důležité podmínky pro růst firem v Česku a v Evropské unii nadále zlepšovat.

Brněnské firmy přitahují investice od velkých zahraničních hráčů

13

Počet zemí, ze kterých pochází zahraniční VC fondy, které investovaly v Jihomoravském kraji

Česká republika i celý region střední a východní Evropy dlouhodobě trpí nedostatkem kapitálu ve srovnání se západní Evropou a zejména s USA. Pro globální růst místních firem je proto zásadní napojení na zahraniční venture kapitálové fondy i velké technologické společnosti, bez nichž by další rozvoj technologického ekosystému nebyl možný.

 

Zahraniční kapitál do regionu přichází v různých podobách – od investic podporujících další růst až po akvizice celých firem. Investice míří jak do firem, které zůstávají silně ukotvené v Brně, tak do těch, které část aktivit přesunuly například do USA, ale nadále zde udržují vývoj nebo klíčové týmy. Pozitivní zprávou je, že atraktivita brněnských firem pro zahraniční investory v posledních letech roste.

Věda, technika, IT: Obory, které v kraji rostou nejrychleji

70 tisíc

pracujících v IT, vědě a technice
IT, věda a technika jsou tahouny moderní ekonomiky a v Jihomoravském kraji to platí dvojnásob. V roce 2024 v těchto oblastech pracovalo přes 70 tisíc lidí, což je o 52 % více než v roce 2011. Z toho 25 tisíc lidí se věnovalo IT a 45 tisíc pracovalo v jiných vědeckých a technických pozicích. Drtivá většina z nich – asi 95 % – působí v soukromém sektoru.

Mzdy v těchto oborech patří k nejvyšším v kraji. V roce 2024 dosahoval medián měsíční hrubé mzdy specialistů ve vědě a technice 2 659 eur, v IT dokonce 3 282 eur. Technické pozice byly odměňovány o něco méně: 1 951 eur ve vědě a technice a 2 222 eur v IT.

Statistiky vycházejí z mezinárodní klasifikace pracovních pozic ISCO a zahrnují široké spektrum profesí – od vývoje, datové analýzy, technické specializace až po projektový management. V IT je navíc běžná práce na živnost, kterou oficiální statistiky nezachycují plně. I bez těchto čísel je však zřejmé, že Brno a Jihomoravský kraj patří k nejsilnějším technologickým centrům v zemi.

Desetina regionu ze světa:
Jihomoravský kraj je „expat friendly”

Téměř 10 %

obyvatel regionu tvoří expati

Jihomoravský kraj láká čím dál více lidí ze zahraničí. Na konci roku 2025 jich tu žilo
112 871 – to je o necelé tři tisíce (2 837) víc než v předchozím roce. Lidé se zahraničními kořeny tak dnes tvoří 9,2 % obyvatel regionu. Skutečné číslo je ale pravděpodobně vyšší, protože mnoho občanů a občanek EU (zejména ze Slovenska) u nás žije, studuje a pracuje bez oficiální registrace. ​​​​​

Klíčové souvislosti:

  • Dlouhodobý trend: I bez započtení výkyvu po ruské invazi na Ukrajinu (2022) počet cizinců v regionu roste stabilně. Od roku 2010 se téměř ztrojnásobil.

  • Podpora integrace: S příchodem a usazením v kraji pomáhá síť odborných organizací. Brno Expat Centre za 15 let své existence podpořilo přes 13 000 kvalifikovaných expertů a expertek a specializuje se na vysoce kvalifikované pracovníky v Brně. Centrum pro cizince JMK má širší záběr a podporuje všechny cizince v Jihomoravském kraji nezávisle na jejich kvalifikaci již více než 17 let.

Jihomoravský kraj: domov pro 157 národností

Jižní Morava je jedním z největších melting potů Česka. Aktuálně tu spolu žije 157 různých národností. Skladba obyvatel je přitom zajímavě vyvážená – čtvrtinu tvoří lidé ze států EU, polovinu obyvatelé ostatních evropských zemí a zbývající čtvrtina k nám přicestovala ze vzdálenějších koutů světa.

Největší komunity v kraji

  • Ukrajinská komunita: Se 61 tisíci lidmi (61 062) jde o nejsilnější skupinu v kraji. Její příchod, výrazně ovlivněný válkou, proměnil region nejen demograficky, ale i ekonomicky. Vedle pomocných či provozních profesí nacházejí Ukrajinci uplatnění také v kvalifikovaných pozicích – po Slovácích jde o druhou nejpočetnější skupinu. Zajímavým příkladem je energetická společnost RSE se sídlem v Brně, která v Blansku vyrábí moderní tepelná čerpadla a bateriová úložiště.

  • Slovenští sousedé: Jsou u nás druhou nejpočetnější skupinou (18 771 lidí). Od roku 2010 se jejich počet zdvojnásobil, i když realita je – díky blízkosti hranic a jazyka – pravděpodobně ještě vyšší, než říkají úřední registry.
  • Svět v kostce: Zbylých 33 038 cizinců pochází z jiných států. V kraji potkáte přes 5 tisíc Vietnamců (5 230), silnou ruskou (2 234) či indickou komunitu (1 540), ale i lidi z Filipín (1 508), Rumunska (1 413), Maďarska (1 121), Bulharska (1 065), Polska (986), Velké Británie (857), Mongolska (800), USA (730) nebo Turecka (713). Z hlediska dynamiky vyniká komunita z Myanmaru – ta sice čítá „jen“ 188 lidí, ale za poslední rok se jejich počet zdvojnásobil.

Brno jako nový domov: 40 % expatů a expatek zvažuje zůstat natrvalo

85 %

Podíl expatů a expatek, kteří by doporučili Brno jako místo k žití svým přátelům či blízkým

V Brně žije téměř 60 % všech lidí, kteří přišli do Jihomoravského kraje ze zahraničí. Oficiálně tvoří lidé z jiných zemí asi 16 % obyvatel města, realita je ale pravděpodobně vyšší – čísla zkresluje fakt, že se lidé z EU (a hlavně ze Slovenska) k pobytu často neregistrují. Velkou část této komunity tvoří kvalifikovaní experti a expertky, které do města táhne silné zázemí technologických firem a mezinárodních korporátů.

Podle výsledků Brno Expat Survey 2023 se město stává místem pro dlouhodobý život:

  • Polovina dotázaných expatů žije v Brně déle než pět let.

  • 40 % dotázaných expatů zvažuje zůstat natrvalo (nárůst o 10 % oproti roku 2018).

  • 85 % dotázaných expatů by Brno doporučilo svým přátelům nebo blízkým.

Respondenti a respondentky nejlépe hodnotí kvalitu MHD, bezpečnost, rodinné zázemí a dostupnost vzdělávání. Nejhůře hodnocenou oblastí je dlouhodobě bydlení, především pak jeho cenová dostupnost.

Brno v evropské lize

V indexu kvality života (Numbeo 2025) si Brno drží skvělé 55. místo v Evropě. V žebříčku se tak řadí mezi města jako Berlín, Stockholm nebo Bristol. V rámci střední a východní Evropy je dokonce druhé a nejvíc boduje v těchto kategoriích:

  • Bezpečnost: 17. místo v Evropě.

  • Zdravotní péče: 31. místo v Evropě.

Počet studujících na brněnských vysokých školách překonal 68 tisíc

68 236

Počet studujících na vysokých školách v Brně

V roce 2025 studovalo na brněnských vysokých školách 68 236 lidí. Od roku 2020 tak počet studentů vzrostl o 7,3 % a obrátil se sestupný trend, který kvůli slabším populačním ročníkům přetrvával od roku 2011.

V Brně se nachází šest veřejných univerzit: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita, Janáčkova akademie múzických umění, Veterinární univerzita a Univerzita obrany. Na nich studuje naprostá většina studujících, pár tisíc navštěvuje soukromé vysoké školy.

Současný růst táhnou silnější generace i rostoucí zájem zahraničních studentů. Podle demografických projekcí má tento trend pokračovat – s nástupem populačně silných ročníků z druhé poloviny nultých a desátých let lze v dalších letech očekávat další nárůst počtu českých studentů a studentek.

 

Brno si drží silnou pozici ve STEM oborech. Nejvíce studentů je v technice, výrobě a stavebnictví (12 282), což odráží průmyslovou tradici regionu. Třetina všech technicky zaměřených vysokoškoláků v Česku studuje právě v Brně.

Výrazně posiluje zejména oblast informatiky a komunikačních technologií. Počet studentů IT v Brně od roku 2020 vzrostl o 12,3 % a v roce 2024 dosáhl 6 408.

IT se tak věnuje 9,3 % všech brněnských vysokoškoláků. To je podíl, který snese srovnání s digitálními lídry, jako jsou Estonsko (9 %), Irsko (8,4 %) nebo Finsko (8,3 %). Absolventi těchto oborů se stávají klíčovou silou pro místní technologické firmy a startupy.

Dynamický růst hlásí také přírodní vědy, matematika a statistika. Tyto obory aktuálně studuje 4 912 lidí, což je o 26 % více než v roce 2020.

Technika, věda, přírodověda a medicína: směr, který volí polovina brněnských studujících

35 890

Počet studujících ve STEM a příbuzných oborech

V Brně studuje STEM obory (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku) celkem 23 602 lidí, což představuje více než třetinu (34,6 %) všech místních vysokoškoláků a vysokoškolaček. Zájem o tyto směry navíc stabilně stoupá – ve srovnání s předchozím rokem jde o nárůst o 4,8 %.

Pokud k technice přičteme medicínu, zemědělství a veterinární obory, které se stále častěji propojují s technologiemi a výzkumem, dostaneme se na 35 890 studujících. Jde o 52,5 % všech místních vysokoškoláků a vysokoškolaček – každý druhý člověk studující v Brně se tedy věnuje STEM a přidruženým oborům.

Silná základna pro špičkový výzkum

O tom, že je Brno centrem vědy, svědčí i počty doktorandů a doktorandek – ve STEM oborech jich tu v roce 2025 studovalo 2 649. Nejsilnější zastoupení mají přírodní vědy (906 doktorandů), následované technikou, výrobou a stavebnictvím (664).

  • Věda jako jasná volba: pětina studujících přírodních věd v Brně je v doktorském studiu.

  • IT velmoc: v oblasti informačních technologií platí, že každý třetí doktorand v rámci celé České republiky studuje právě v Brně.

Podpora talentů a vize do budoucna

Město Brno spolu s organizací JCMM systematicky investuje do budoucích vědeckých špiček prostřednictvím programu Brno Ph.D. Talent. Od jeho spuštění v roce 2009 získalo stipendium již více než 300 nadaných vědců a vědkyň.

Další klíčovou aktivitou je iniciativa Future Shapers, která propojuje kraj, město, univerzity a technologické firmy. Jejím ambiciózním cílem je zvýšit počet absolventů STEM oborů o 30 % během následujících deseti let.

Brno přitahuje talenty z celého světa

23,5 %

Počet studujících ze zahraničí

Téměř čtvrtina studujících na brněnských vysokých školách pochází ze zahraničí. V roce 2025 tady studovalo 16 006 cizinců ze 127 zemí, což představuje meziroční nárůst o 5,4 %.

Mezinárodní charakter Brna dlouhodobě posiluje. Zatímco v roce 2001 tvořili zahraniční studující pouhá 4 % a v roce 2010 necelých 12 %, dnes je to už 23,5 % celé studentské populace. Nejsilnější zastoupení má zahraniční komunita na doktorské úrovni, kde každý třetí Ph.D. student (30,2 %) přichází ze zahraničí.

Kromě tradičně silného zastoupení studujících ze Slovenska (10 999), Ukrajiny (1 139) a Ruska (559) roste počet studentů a studentek z exotičtějších či vzdálenějších destinací: z Kazachstánu (291), Indie (273), Francie (206), Myanmaru (152), Bangladéše (122), Německa (119) či Íránu (117).

Studentské město Brno v mezinárodním srovnání

Že je Brno pro mladé lidi skvělým místem k životu, potvrzují i mezinárodní žebříčky, které na město nahlížejí ze dvou různých pohledů:

  • Pohled studentů (Campus Advisor 2023): V žebříčku založeném na přímém hodnocení uživatelů se Brno umístilo jako 4. nejlepší studentské město na světě (hned za Melbourne, Berlínem a Newcastlem). Studenti nejlépe hodnotili noční život, kvalitu MHD a celkovou přívětivost města.

  • Globální statistiky (QS Best Student Cities 2025): V tomto komplexním srovnání, které zohledňuje i prestiž univerzit či ekonomiku, obsadilo Brno celkově 57. místo. V rámci tohoto hodnocení Brno vyniká ve dvou konkrétních kategoriích:

  • 30. místo na světě v hodnocení studentů: Tedy v tom, jak jsou sami studenti ve městě spokojení a zda v něm chtějí po konci studia zůstat (na úrovni Prahy či Kjóta).

  • 30. místo na světě ve studentském mixu: Tedy v podílu zahraničních studentů na celkové populaci a míře inkluzivity (na úrovni Vídně, Mnichova či Bostonu).